leden 2010 můj první výlet

Celý prosinec i leden byla děsná zima. Pomalu jsem si zvykal na studený sníh. Dokonce tak, že jsem se naučil na něj čůrat a pak, když bylo později jaro, jsem ho furt hledal a nechtěl jsem čůrat nikam jinam :-)

Ale zpátky do ledna, kdy bylo ještě sněhu hodně. Páníčkové museli po vánočních svátcích do práce. To byl šok! Být doma sám! Je fakt, že už mě zkoušeli navyknout přes svátky, ale stejně, když je to naostro, je to jiné. Ale myslím, že jsem to snášel dobře. Většinou jsem spinkal, což dělám vlastně dodnes. Byl jsem v té své ohrádce, kde jsem měl spousty místa a mohl jsem si tam hrát. Časem jsem se teda naučil tu ohrádku přelézat a prozkoumávat okolí - například jsem zjistil, že některé pokojové kytky mi moc chutnají - takže pak mi tu ohrádku úplně zrušili a já měl víc prostoru. Páníček za mnou jezdil na oběd, aby mi dal nějakou dobrotu a pak zase ujížděl do práce. Netrvalo ale dlouho a přijížděla panička a pak už se mnou vždycky někdo byl zase až do rána.

Ten lednový den byla ale fakt hrozná zima! Netušil jsem, že půjdeme někam daleko! Naštěstí páníčkové vzali cestovní tašku, kde bylo krásně teploučko a to pak nebyl problém. Dokud mě nedali proběhnout. Zezačátku to bylo fajn, běhal jsem ve sněhu, užíval si toho prostoru, co jsem najednou měl! Ale pak mě časem začaly studět nožičky a chtěl jsem do tepla. Naštěstí mě hned dali zase do tašky, takže jsem se zbytek cesty nesl a vystrčil jsem ven jen čumáček. I to stačilo, zjistil jsem, že svět je opravdu obrovský a já budu mít co dělat, abych ho celý pročmuchal. VRR HAFF!!!

Chcete vidět fotky z prvního výletu? :-)